Hromosvody

Hromosvod se zřizuje zejména na objektech, kde by mohl výboj blesku:

  • ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy)
  • způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží)
  • způsobit hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archivy)
  • nebo na objektech, které sousedí s objekty významnými a v případě zásahu by je mohly ohrozit požárem

Vnější hromosvod má tři hlavní části a uzemnění:

  • Jímací soustavy dle provedení dělíme na mřížové soustavy, tyčové jímače, hřebenové vedení a náhodné jímače (jiné konstrukční prvky, použitelné jako jímací zařízení, např plechová krytina).
  • Svody mohou být strojené, vodiči vedenými na povrchu či skrytými, nebo náhodné (ocelové sloupy, výztuž atd.)
  • Uzemnění může být provedeno zemnícími tyčemi, deskami, dráty, či pásky, uloženo v zemi, nebo v základovém betonu
    Samotný hromosvod může být buď spojený s konstrukcí budovy, nebo izolovaný od chráněné budovy.

Materiály v Česku nejvíce používané na jímací vedení, svody a uzemnění jsou:

  • žárově zinkovaná ocel (železo a zinek)
  • měď
  • slitiny hliníku, např. dural (hliník, hořčík, křemík)
  • nerezavějící ocel